Ženy na tahu

Pardubice – Slatiňany – Veselý Kopec – Dřevíkov. To byly zastávky mé pondělní cesty po regionu. Tentokrát jsem ji absolvoval s „Ženami na tahu“, tedy 1. místopředsedkyní PSP ČR Věrou Kovářovou a předsedkyní Výboru pro životní prostředí Janou Krutákovou, a částečně také s kolegou poslancem Jiřím Hájkem. Během nabitého dne jsme se setkali s desítkami lidí a hovořili s nimi o životním prostředí, zemědělství, sociální péči i školství.

Začali jsme pracovní snídaní v pardubickém centru Kosatec a to za účasti nejen „domácích“, ale také se zástupci Domova sociálních služeb Slatiňany, organizace Amalthea a střediska Výměník.

Kosatec zaměstnává a pomáhá s integrací do společnosti osobám se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. Sami jsme ochutnali, že skvěle pečou, vaří nebo pracují v kavárně. Sociální pracovníci Kosatce pak v terénu pomáhají lidem s těžkým hendikepem.

Zástupci jednotlivých organizací postupně odhalili některé problémy, které je trápí. Často jde o těžkosti při shánění zaměstnanců. Sociální služby nejsou výdělečné a nemohou nabídnout vysoké mzdy. Navíc je velký rozdíl mezi tím, co si mohou dovolit příspěvkové organizace oproti soukromým službám. Dalším tématem byla legislativní omezení, která organizace brzdí při prodeji vlastních výrobků nebo při žádostech o dotace. Alarmující je, že s různými duševními obtížemi přicházejí ve větším počtu stále mladší lidé.

Kromě toho, že odvádějí skvělou a nenahraditelnou práci, musím ocenit také to, že se všechny organizace snaží o sebe postarat samy, hledají různé cesty, jak si zajistit finance, a preferují dialog místo pouhého natahování ruky.

Další zastávkou byl Městský úřad ve Slatiňanech, kde nás přivítal starosta Jan Brůžek se svým týmem. Setkání bylo rozdělené na dvě částí. V první byla řeč především o školách a dětských skupinách. Slatiňany se začínají potýkat s převisem zájmu ve škole. Zatím to dokázaly vyřešit přístavbou a obětováním odborných učeben, ale do budoucna může vzniknout problém. Věra Kovářová podrobně představila dotační program na zajištění dětských skupin. Díky němu si obec může dokonce koupit i budovu a zrekonstruovat ji. Udržitelnost je pět let.

Druhá část se věnovala životnímu prostředí a zemědělství. Se zástupci Správy CHKO a AOPK jsme se bavili o jejich spolupráci s obcemi nebo místními akčními skupinami. Jako ve všech oblastech se ukazuje, že zásadní je komunikace a fungující vztah je vždy závislý na lidském faktoru. Když mají obě strany zájem, tak se vždy najde cesta. Evergreenem podobných setkání byla debata také o dotacích plynoucích do zemědělství.

S Věrou Kovářovou jsme se následně přesunuli k nám na prohlídku Veselého Kopce neboli Muzea v přírodě Vysočina, kde nás přivítala paní ředitelka Magda Křivanová a provedla nás bývala paní ředitelka Ilona Vojancová. I zde se potýkají s nedostatkem lidí. Zkušenějším průvodcům, kteří třeba živí rodinu, nemohou nabídnout odpovídající mzdu.

Vrcholem nabitého dne byla výjezdní Káva s poslancem, kterou hostil náš obecní úřad v Dřevíkově. Věra Kovářová starostům z blízkého i vzdálenějšího okolí představila dotační program pro dětské skupiny. Debata se pak točila obecně kolem škol. Ty jsou důležité nejen jako vzdělávací instituce, ale jsou také tmelícím prvkem komunity. Jeden ze starostů doslova řekl, že po vybudování školy jejich obec rozkvetla. S tím musím souhlasit. Zároveň jsme se shodli, že školy mají své místo i na menších obcích.

Děkuji všem účastníkům v čele s Věrou Kovářovou a Janou Krutákovou za informačně velmi cenný den. Všechny poznatky se budeme snažit zpracovat, a pokud to bude v našich silách, tak i pomoci.